Velikonoční zvyky

Škaredá středa, zelený čtvrtek, velký pátek, bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. A co vlastně znamenají?!

Škaredá (Jidášova) středa

Škaredá středa  je 4 dny před Božím hodem velikonočním.

Škaredé středě se také říká Samometná středa, Smetná středa, Velké středa (pravoslaví) nebo Černá středa.

Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškarionského, který se podle tradice ve středu spiknul s farizeji proti Ježíši.

Lidové zvyky na Škaredou středu

Na Škaredou středu se hlavně uklízí, od toho pochází i názvy Smetná a Sazometná. Lidé by se v tento den neměli mračit, protože podle lidové tradice se pak budou mračit každou středu do dalších Velikonoc.LOL

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je je 3 dny před Božím hodem velikonočním.

Zelený čtvrtek je především připomínkou poslední večeři Páně.

Na Zelený čtvrtek se do soboty naposledy rozezní zvony a poté jsou nahrazeny řechtačkami. Říká se „zvony odlétají do Říma“.

V katolických biskupských chrámech se setkávají kněží s biskupem, obnovují své sliby a se světí biřmovací olej.

Kněží po vzoru Ježíše myjí mužským věřícím nohy. Zpívá se oslavná píseň Gloria. Po mši se přenáší Nejsvětější svátost – posvěcený chléb, mimo oltář, ze kterého se sundávají rouch na znamení holého dřeva kříže.

Jméno dne je odvozeno od dříve používané barvy liturgických rouch a občas se říká, že i od toho, že ten den je přísný půst a povolena je vlastně jen zelenina.

Lidové zvyky na Zelený čtvrtek

Peče se zvláštní pečivo zvané jidáši. Při posledním zazvonění se má zacinkat penězi, aby s vámi byly celý rok .

 

Velký pátek

Velký pátek je dnem Kristova umučení. Neslouží se Eucharistie, neprobíhá Svaté přijímání . O Velkém pátku se drží přísný půst.

 

Bílá sobota

Bílá sobota je dnem pobytu Krista v hrobě. Církev trvá na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti. Oltářní stůl je obnažen a neslaví se mše svatá. Teprve po slavných obřadech noční vigilie, které jsou přípravou na Kristovo zmrtvýchvstání, Církev prožívá velikonoční radost naplňujících celých padesát dní

Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření; je také označována jako den světla. Všechny činnosti v předchozí i tento den mají hlavní cíl – očistit duše, těla i příbytky, aby večer bylo vše připraveno na slavnou mši

 

Velikonoční neděle – Pascha, Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně.

Velikonoční neděle (Pascha) nebo Boží hod velikonoční, či Zmrtvýchvstání Páně je největší křesťanský svátek. Slaví se při něm Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.

Svátek se také nazývá také „Pascha“, to pochází z hebrejského „pesach“ a znamená „přechod“. Historický základ má ve vysvobození Izraelců z Egypta. Pro apoštoly se Pascha stala symbolem přechodu Ježíše Krista ze smrti do života.

Svátek Zmrtvýchvstání Páně byl přijat všemi církvemi. Byly však vedeny spory o datum jeho slavení. Těmto sporům učinil konec až I. nicejský koncil r. 325, který rozhodl, že Velikonoce se mají slavit v neděli po prvním jarním úplňku. Jestliže by však na tento den připadla židovská Pascha, přenášejí se na následující neděli (platí u východních církví).

Texty použity z : velikonoce.net/

Veselé velikonoce!

Velikonoční pondělí  (též Červené pondělí)

je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidení), kdy křesťanéprožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Z liturgického hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu. V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. Pondělí svatodušní či svátek svatého Štěpána). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života. V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

Text: cs.wikipedia.org

 

Markéta Novákova
Díky zkušenostem v obchodě s elektronickými cigaretymi pomáhám denně řešit problémy mých zákazníků. Teď přišel čas se o to s Vámi podělit. Můj příběh si přečtěte zde >>